Přidat odpověď

Taky to máme v rodině. Mně je těch lidí spíš líto. Jsou úplně ztracení. A žijou neustále v pocitu, jakou mají smůlu. A k tomu pociťují křivdu, že se okolí víc nestará a opravdu to tak vnímají. Ne všichni jsou zlí a vypočítaví, jen to prostě bez někoho dalšího nezvládají. Nevěří si, nemají sebevědomí, kolikrát kvůli lepší práci neopustí ani své rodné maloměsto, protože mají obavy, že to nedaj. Nějaký postupný proces odpoutávání se prostě musí dříve či později nastat, jinak to nedopadá dobře.