Přidat odpověď

Lído, nebudu do toho rejt, nevím, s jakým časovým odstupem máš děti, jestli ty starší díky většímu věkovému rozdílu nedělali hlídače těm mladším. Nebo jestli u vás nefungují nadstandartně babičky. Nebo, jak tu zdůrazňují asi dva vícedětné nicky z rodiny, že ve skutečnosti daleko víc kmitá manžel než manželka /protože ta si sice pořídila víc dětí, ale pak najednou nemůže přežít to, že by se nemohla nějaký čas realizovat, takže pod pláštíkem emancipace ve skutečnosti nakonec na 150 procent kmitá manžel, protože jakoby musí akceptovat to, že nesmí manželce bránit v pracovní realizaci nebo ve studiu, jinak je to tyran - ano, chudák je tyran, kdyby si chtěl po práci na plný úvazek odpočinout a nechtěl umožnit manželce, aby šla po jeho návratu z práce na brigádu/.

Většinou vždycky za tím výrokem, že stíhám na stopadesát procent je spíš to, že se nadstandartně zapojí jiné osoby, které stíhají místo mě.

Nějak je mimo mé chápání, proč třeba lidi, co považují péči o děti za opruz a bránění v seberealizaci mají třeba víc jak jedno dítě, neřku-li mnoho dětí. Když s nimi nechci trávit čas, tak to zohledním už tehdy, než si ty děti pořizuju.

Nezlob se na mě, ale dvě a víc dětí sežere tolik času, že se jim někdo věnovat musí. A že to třeba není matka, to už je druhá věc. Někdo to ale dělat musí - třeba babičky.