Žženo, jenže "manžel se podílí" to si každý může vysvětlit jinak. Mě tedy z toho vychází, že pokud manžel dělá na plný úvazek, případně ještě dokáže zabezpečit finančně rodinu, zavání mi prosazování zájmů ženy za každou cenu už něčím jiným, než rovnoprávností.
Zase - beru to tak, že když si třeba v Německu /nebo třeba i u nás/ zaplatí hlídání po dobu seberealizace ženy, aby neměla mezeru v praxi atd...pak si mají šanci odpočinout oba partneři. Pokud je to ale tak, že komerční placené hlídání není /nebo tedy třeba babičky hlídání/, pak je to zase na úkor toho muže a to on musí fungovat prakticky bez odpočinku.
Pokud si nemůžou dovolit komerční hlídání, ale z jednoho platu by vyžili, je ekonomičtější varianta, aby nějakou dobu zajišťovala servis žena a muž finance.
Já vím, že to se tady asi nechce slyšet, ale chtít po manželovi, aby v rámci mé seberealizace fungoval na 150 procent je asi tak rovnoprávné, jako když oba dělají na plný úvazek a domácí servis jede jen žena. Je to prostě zase nerovnoprávné vůči muži.
I když je mi celkem jasné, že v reálných rodinách to často běhá tak, že kdo umí prosadit víc své zájmy /ať žena nebo muž/, na toho zbyde menší díl, ten druhý vykryje většinu.
Někde se umí prosadit a zdůvodnit muž, jinde žena.
Někde muž radši zůstane do večera v práci, i když fakticky nepracuje, aby se nemusel podílet vůbec, jinde si zase jde žena tvrdě za svou seberealizací, aby "nekrněla", bez ohledu na to, že její muž nemá moc právo na odpočinek.