Přidat odpověď

Krevet, nikdo to tu nemyslí zle, co zaznělo...nebuď v takové křeči..moje maminka si taky myslela, že jedničky jsou nutný....gympl je nutnej...já chtěla na zemědělku...tak jsem si protrpěla ten blbej gympl....hnojárnu mám vš...
Když jsem v 6.třídě skoro chcípla ve špitále, bo mi zvorali slepák a byl z toho zánět pobřišnice, nebejt toho, že tam chodil za mnou denně děda-mudr, a zavolal primářovi chíry, se kterým si tykal, byla bych tam zhebla. Máma se nejdřív rozčilovala, že tam děda furt chodí, že to vypadá, že nevěří personálu v nemocnici.
A pak, když jsem to přežila a dva měsíce nato byla v ozdravovně, a na výzu už nebyly samý jedničky ale jenom vyznamenání, napsala mi do tý ozdravovny hnusnej dopis. Po několika hodinách brečení mi sestry dopis sebraly a narvaly mě do postele s práškem na spaní. Když jsem na maturitní vysvědčení přinesla tři dvojky a jednu jedničku, máma se mě dotázala, proč jsem nemohla mít aspoň vyznamenání...
Strašně mě těmahle blbinama zraňovala, kdyby byla přijala, jaká jsem a nechala mě zjistit, co sama chci, bylo by nám všem líp...
Učitelky neber moc vážně,když nám synova učka psala, že dítě slabikuje slova-prvňák-tak můj muž pravil - no jo, holka jede na výkon...a je to fakt...v dnešním světě je fuška udržet si zdravej rozum pro dospělý i děti...
Moc držím palce, abys unesla možná jen dočasnou proměnu dokonalého dítětě v trošku méně dokonalé
A jeden vejšplecht na závěr, nemůžeme udělat pro druhé nic lepšího, než je brát takové, jací jsou a respektovat jejich možnosti. Hezký den přeju.