Přidat odpověď

"za koulení očima a dvojky bych taky svoje dítě k psychologovi nehnala" takže se shodnem.
Víš co, když začala vyvádět starší dcera, opravdu mi pomáhalo vědět - třeba i tím, že mi ostatní řekli, jak to vypadalo u nich doma - že tohle je normální.
Stejně si tím člověk musí projít sám, zvyknout si, že dítě je najednou jiný než dosud, že co fungovalo, nefunguje, že furt je o krok napřed, že mě vytáčí, že když konečně mě přestane vytáčet tím, co dělá, tak vynalezne něco novýho - jak negativismus dvouletejch, ale s náctiletým mozkem, takže mnohem propracovanější ;)
Myslím, že není dobře ty projevy přeceňovat.
Že dítěti jeho chování okomentuju, to je jasný, ale dávala bych si pozor na to, jestli nejdu na mouchu s kanónem.
A pokud je o ty učitelky - v pětce nám na podzim třídní řekla, že většina třídy už jde do puberty a ona to ve škole vidí, takže očekává zhoršení známek, a ať je trochu ke škole přitáhnem, aby si nezvykli flákat, konec tečka, žádný dramata... i to doprovodila poznámkou, že to k tomuhle věku patří a ať se neděsíme ;)