Přidat odpověď
Já ti poradím jedno: přestaň řešit, že "se to nehodí" a jsi přece dospělá, a vyřvi to, napiš to, nakresli to, cokoli. Přiznej si, že tě štvou, že ti ublížili a že to dodnes cítíš. Já se takhle teprve ve čtyřiceti vyrovnala s konfliktním vztahem se svou matkou (a to to ani nebyl tak příšerný vztah), kterým jsem se léta užírala. Prostě tak, že jsem si to přiznala, odnadávala a obrečela jako malá holka. A mám pokoj a je to úleva.
Předchozí