Přidat odpověď

Ahoj holky,
my se máme dobře
Hroši, ach jo, ty věčné dětské nemoci to vždy zkomplikují, co? Ale tak za 14 dní už to snad vyjde, bude lepší počasí a nemoci utečou
S tím oknem - znám to... my jsme jednou zapomněli zavřít zábranu ke schodům... byla jsem v kuchyni a vařila, manžel v obýváku u počítače... Šimi najednou zmizel a ztichnul a to je špatn znamení. Jakmile jsme si toho všimli, tak jsme ho běželi hledat a on si v klidu otevřel dveře od bytu, potom sešel ze schodů a otvíral dveře ven před dům, prostě pohoda jazz. Vůbec nevím, jak ty schody sešel, jestli pozpátku nebo spíš normálně, tipuju... jde prostě pomalu, je hodně opatrný a soustředí se... ale nedej bože že bych na něj houkla, to by jistě spadl.. v tch chvílích musím mluvit normálně a potichu a to je ok.
No takže takhle se máme... po schodech už jinak chodí za ruku, a občas jde i sám podle zábradlí, nahoru i dolů.
Na nočních "chodíme" už asi půl roku, ale tím stylem, že když ho tam posadím v pravou chvíli, tak se krásně vyčůrá a to asi do 10 vteřin, fakt tlačí... ale když to prostě nejde, tak to nejde a dá jasně najevo, že to nejde. Ale neřekne si sám od sebe... občas se nám teda podařilo stihnout čůrání dokonce i po celonočním spánku, kdy byla plenka suchá, ale to musím vstanou hned při prvním zakníkání, což já většinou ještě ležím :D
Jinak je to aktuálně pěkný trucant, když mu nedám něco, co chce, tak si lehne na zem a kope jako ukázkové rozmazlené dítě - viz známé scény v obchodech... A taky je celkem na nás s manželem vázaný a nechce zůstat nikde bez nás... celý den slyšíme jen brm brm, tátá = tedy chce pořád jezdit autem.
Docela pěkne se dorozumíme, buď znakováním nebo těmi pár slovíčky, co umí... dokonce se chytá i na francouzštinu, teda jen porozumění několika větám a pokynům.
Včera jsme byli na prohlídce a má 87,5 cm, 12 kg a hlavu 47,5 cm.

Pěkný den všem.