Přidat odpověď

Dotaz není myšlený v tom smyslu, kdo jezdí hůř či líp, ale jestli muži /někteří/ pohlížejí na ženy za volantem tak nějak automicky v tom duchu, že ženská za volantem je něco míň, než kdyby tam seděl chlap.
Včera u nás bylo jisté dopravní omezení a běžná silnice se objížděla nějakou vesnicí s uzoučkou silnicí, kam se vejde jen jedno auto, takže auta si musela dávat přednost, aby se tam dalo projet. První situace byla ta,že nějaká auta stála a dávala přednost, najížděla jsem opatrně, protože tam byl sešup z hlavní silnice na tu vesnickou a asi mé opatrné najetí dalo impuls řidiči k tomu, že už čekat nebude. asi moje blbost, mohla jsem být svižnější, ale nechtěla jsem riskovat, že orvu spodek auta. každopádně jsme byli dva v té úzké cestě, on gestikulovat, že jsem měla najet rychleji, že teď mám smůlu a vycouvám si. nic jiného mi nezbylo. ale výraz toho chlapa, jak se chechtal, když jsem couvala, tak to bych mu dala ránu :o) A druhá situace byla ještě veselejší. Opět ta úzká cesta a já a dodávka proti mě. Já měla vedle sebe příkop, takže jsem neměla kam uhnout, pán měl vedle sebe místo, kam mohl uhnout a situace by se okamžitě vyřešila. Jenže on že ať koukám uhnout já, tj. někam vycouvat nebo co měl na mysli, aby on mohl jet a děsně se rozčiloval. Vůbec jsem nechápala, proč jako já mám uhnout, když on má vedle sebe místo na vyhnutí se. A tak jsem stála a čekala, měla jsem z něj pocit, že když on je chlap, tak on má hlavní slovo. Chvíli hudroval a gestikuloval, ale pak uhnul a mohlo se jet dál. Já být na jeho místě, tak jednám podle situace, tj. mám kam uhnout, dám přednost, jinak neprojede nikdo. Doufám, že jsem z toho neudělala historku a že mi tady někdo nenapíše, že řeším blbosti, ale já fakt měla včera pocit, že když jsem ženská, tak jsem za volantem něco míň.