"Stavět víc hotelů na Šumavě a častěji kácet, to chce prosadit Plzeňský kraj. O jeho návrhu zákona o národním parku přímo v šumavských horách jednali poslanci. S kým a kde? O tom rozhodoval jeden starosta.
Na šumavské rašeliniště Tříjezerní slať hustě prší, ale i v půlce dubna tu zůstávají hluboké závěje. Do sněhu nedaleko odtud zapadá terénní vůz. Veze skupinku V. I. P. návštěvníků první zóny národního parku, kam se běžně autem nesmí.
Jenže teď platí výjimka: na Šumavu zamířili poslanci zemědělského výboru Sněmovny. Brzy totiž řeknou zásadní slovo k tomu, jak má okolní krajina v budoucnu vypadat.
Původně si politici měli jednu z nejodlehlejších částí hor prohlédnout z tepla vozu. Museli však stát po pás ve sněhu a čekat, až se vozidlo vyprostí."
Chudáčkové! Po PÁS ve sněhu?
Proč nezašli někam o pár metrů vedle, kde ho bylo méně?
Na Tříjezerní slať se lze dostat pouze pěšky nebo na kole. Od nejbližšího parkoviště je to 3,5km po rovině, jen posledních 700m do kopce. Po asfaltce beze sněhu (pomíjím, že šumavské slati jsou z mnoha důvodů v zimě uzavřeny).
Takže jaký může být závěr?
Uděláme ze národního parku lunapark - co je to za bordel, že se nedá dojet všude autem?
Podotýkám, že bafuňáři se prohánějí auty územím, kde se nesmí oficiálně jezdit ani na kole a auty také ochranáři kontrolují, zda tůristé neplaší šlapáním na kole tetřevy, takže občas uvažuju, jestli ten boj proti developerům, kmotrům a hajzlům, co by nejradši vybetonovali dálnici od Šumavy k Tatrám podél hranic, nějak účelný.