Přidat odpověď

neboj se...
mám už třetí dítě... a myslím, že ani neznačí chování tvé dcerky to, že je introvert.. jak sama píšeš, pak se šla pochovat.. ale to, že prostě každé dítě vyzraje tímto směrem jindy..

jsou jí dva do školky minimálně ještě rok.. neboj to dáte...

já na to mám takovou svou teorii, prvně musíš dítě k sobě "připoutat", aby se pak nebálo se od tebe odpoutat.. aby prostě vědělo, že ikdyž tam zrovna teď nejseš.. tak ale tam někde pro ni prostě seš.. ten pocit bezpečí. a každému dítěti trvá to odpoutání jinak dlouho...

můj nejstarší je introver.. ale když byl malý, tak mu lidi vůbec nevadily, postupem času je to horší a horší, ne že by mu vadily, ale neumí se začlenit

prostřední má ADHD a hraniční AS a nesnáší cizí fyzický kontakt, navíc je takova ňunu.. malá drobná hezkoučká a dost lidí i dětí má tentenci ji mazlit.. i cizí a to ona nesnese..

a třetímu budou za 2 měsíce 3 a teď má období že se taky bojí, a nechce ode mně, klidně celé odpoledne prosedí u mě na návštěvě.. a nejde se ani na hračky podívat.. a jindy zase klidně jde.. takže se fakt neboj, přijde mi to úplně normální, prostě má ráda své prostředí a lidi, které bezpečně zná, ví co od nich může čekat.. v tomhle věku je to naprosto normální... ale jsou i děti extrémně obrácení, kteří milují všechny a vše..