Přidat odpověď

Syn našich známých vloni na Ústavní maturoval. Co jsem s ním mluvila, se školou byl spokojený, nepřišla mu ani nijak moc náročná co do italštiny.
Ale co člověk, to jiný talent a jiné zájmy.

Náš starší syn chodí na osmileté německé gymnázium, sám si ho vybral, přestože u nás doma nikdo německy nemluví a je moc spokojenej, teď je v kvartě, předměty v němčině ho baví víc než v češtině a má v nich i lepší výsledky.

Myslím si, že jazykový gympl je skvělé, zajímavé a otevřené prostředí, děti se tam mají možnost setkávat s lidmi různých národností, mají je i mezi spolužáky, jezdí do ciziny, jsou tolerantnější, protože být "jiný" je normální. Tolerantnější a otevřenější jsou i učitelé.

Na druhou stranu mladší syn je taky na osmiletém gymplu, ale jeho zaměření je spíš na matiku a fyziku, o jazykovém gymplu nechtěl ani slyšet.

Takže volbu bych nechala hlavně na dceři. Pokud se na Ústavní hlásila, tak asi jí ty jazyky extra nevaděj, za dva roky může přejít jinam, možností je hodně. Když to člověk nezkusí, tak nezjistí, jestli je to něco pro něj dobrý nebo ne.

K volbě lehčí x náročnější škola: na gymplu už pak o extra dobrý výsledky nejde. Jde hlavně o dobrý pocit člověka, škola mu má hlavně něco přinášet, nejde o výkony. Když člověk zvolí lehčí školu, protože chce mít jedničky, je to sice snazší řešení, ale podle mne to správná volba není.