Přidat odpověď

Je otázka, jak moc si umíme představit, co je to manipulace ke spotřebě a jak nás systém proti tomu chrání. Já nemám žádný kraviny, za svého života jsem podlehla pouze pocitu, že musím mít dobrou voňavku a pak že, když už jsem dětem nezachovala původní hnízdo, měli by v novém mít jakýsi komfort (vlastní pokoje, původně jsem žila ve 2+1), přesto mám spoustu zbytných věcí.

Diskuse šla od Ukrajinců k ochotě pracovat. Já jsem na svou lenost celkem pyšná, nicméně mi tu ještě neodpověděli, k čemu je dobré vydělávat, když i při těch mizerných mzdách se nedá levně nakoupit? Kdo profituje z toho, že ukrajinec, Čech, Marťan..někde dělá za 50,- kč na hodinu?


Myslím si, že základní postuláty o krizích a recesích jsou minulostí(a není to z mé hlavy, jen si nepamatuji anglická jména). Je to z části zapříčiněno tím, že skutečnými penězi a mocí vládnou spekulace, nebudují se firmy na nejlepší výrobky jedna firma se vykořistí a kapitál investuje jinam ne za účelem vyrávět ještě lepší či levnější boty, ale za účelem zase někde rychle vygenerovat zisk. Podnikání ve smyslu budování tradice přestává existovat, jenom se spekuluje.

První ideologií po pádu byla "pracovitost, vyhraněnost, utahování si", jj, věřilo se na to. Devadesátky cosi umožnily, člověk s dobrým příjmem, v zaměstnání, v normálním věku neměl důvod si nevzít hypotéku. Dneska je jim 50+ a pokud nejsou bezdíci, říkají si, jakou měli kliku. Pokud náhodou přišli o job, přemýšlej, co prodaj než doklepou k důchodu..

Hlavně ne řeči o odpovědnosti, není to jenom o téhle generaci prvního pokusu, obávám se, že ani pro další ta pravidla už neplatí..