Přidat odpověď

S šestnáctiletou dcerou celkem ráda nakupuju pro ni Je to paradox, ona ví, že nakupování nesnáším, že je to ode mě jistá oběť, když jdu s ní (občas si něco nakoupí s kamarádkou), ale má mě ráda s sebou, protože když jde s kámoškou, dostane nějaký konkrétní peníz, což je horní hranice, když jsem s ní já, většinou se jí podaří ukecnout mě o pár kaček navíc na něco, co ji zaujme. Já pak obvykle zcela upřímně prohlásím, že mám všeho dost a jdu na kafe a ona si dá nějaký čaj a chvilku ještě posedíme a je to fajn.