Přidat odpověď

Úplně to chápu, já nemůžu tvrdit, že jsme až tak spjatí, ale já bych tak "daleko" nešla. Nikdy jsem se nechtěla odstěhovat z města, kde žiju celý život a naštěstí jsem si našla partnera, kterému tohle nedělalo problém - odstěhoval se za mnou.
60 km je dost v případě, že tě budou rodiče potřebovat. Často to pak bývá kámen úrazu mezi sourozenci, když např. jeden zůstane poblíž a další dva daleko, je jasné kdo se pak musí starat. A nejednou jsem viděla jak to pak udělalo rozkoly mezi sourozenci včetně vydědění apod. A já osobně si častou péči po celodenní pracovní době nedokážu představit, když bych musela dojíždět tak daleko.
Děti vyrostou, ale tohle se může táhnout déle.
Momentálně nemít mamku, rovněž bych nemohla mít práci jakou mám, když manžel nemůže, vyzvedne dítě ze školky, když je nemocné, nemůžu si brát pokaždé paragraf, resp. kdybych si ho pořád brala byla bych buď bez práce nebo by mě pak čekaly velké hodiny přesčasů, což by problém se staráním se o dítě fakt neřešilo.
Navíc já jsem fixovaná i na přátele, umím si udělat nové, ale potřebuji hodně ty, které už znám léta, víme o sobě skoro vše, to je pro mě mnohem víc než nové "známosti". Ráda cestuji, ale jen omezenou dobu a prostě už potřebuji domů, ale tohle mám v sobě, je to dáno povahou a každý si to musí vyřešit sám se sebou..Tak přeji dobré rozhodnutí