Terezo - já už mám něco podobného za sebou - když se rodina postupně dozvídala, že z mého syna nikdy pravděpodobně nebude ani absolvent základní školy, natož jaderný fyzik.
Když si to zpětně vybavím, trvalo mi snad rok, než jsem jim to všem nějak diplomaticky vysvětlila - ale pak mi došlo, že jsem byla váhavá kvůli nim, kvůli tomu, aby mě nelitovali a neměli kvůli synkovi bezesné noci - takový ten pocit "já se s tím poperu, ale co chudáci ostatní"
Nesrovnávám homosexualitu a jakýkoli vrozený handicap, ale ta interpretace v široké rodině je podobná