Přidat odpověď

Jinak: Co se týče babiček a dědů, dohodla jsem se s nimi na několika pravidlech, které bych chtěla, aby dodržovali, ikdyž je malá u nich beze mne. Opravdu jen pár, obvykle třeba ne v tak přísné formě, jak bych to dělala sama. Většinou to dodržují, resp. vím, že občas ne, ale cíleně po tom nepátrám nebo dělám, že o "porušení" nevím a při příštím setkání nějak "náhodně" zabrousím na připomenutí té dané prosby z mé strany. Moje mamka je na dceru např. v některých bodech přísnější než já sama, můj táta taky, manželova maminka je vysloveně tip, co rád "pomuchlá" a usnadní si práci, manželův tatínek je svéráz, který si věci opravdu hodně dělá po svém (ale těch několik věcí, které po něm chci, pokud s dcerou někam chce vyrazit, kupodivu dodržuje). Na druhou stranu tchánovci se více a častěji snaží si dceru "půjčit", moje mamka méně často. U tchánovců se občas stane, že najednou ani jeden z nich neví, kde malá (čtyřleťanda) je, ale jistí to švagrová. U mých rodičů zase nemůže neorganizovaně ani vyjít na terasu. Na obojí si ale kupodivu dobře zvykla.