Přidat odpověď
OK, pointa je v tom, že i já jsem si vyzkoušela život, kdy jsem dělala práci, kterou jsem dělat nechtěla, směny hrozné, přesčasy zadarmo a z platu jsem zaplatila akorát nájem a jídlo. A že nic jsem zadarmo nedostala, štěstí za mnou samo nepřišlo, takže nejsem někdo, kdo se narodil se stříbrnou lžičkou v kolíbce, rodiče ho podporovali na škole, dali mu peníze do začátku a práci dostal přes známé a ještě by našel bohatého manžela. Takže vím, o čem mluvím. Všechno, co mám (není toho moc, ale stačí mi to), jsem si musela vybojovat. Stačí to?
Předchozí