Přidat odpověď

Tak já mám pocit, že si "nad poměry", tj. velmi slušně, žije převážná většina lidí, co znám.

Zakopaný pes bude možná v tom, co jsou to ty "poměry" a co je to "dření od nevidím do nevidím".

Když má někdo třeba nový dům, bazén, občas si koupí nové auto, každý jezdí rok na dovolené k moři, na lyže do Alp... tak je to velmi příjemný luxus, ale pro mě určitě ne standard.

Podobně jako píše Pippi, vyrostla jsem s holým zadkem a ještě si to dost dobře pamatuju na to, abych a) nevěděla, že samotný holý zadek kvalitu života nijak výrazně nesnižoval, b) že se bez spousty těch věcí, které zcela samozřejmě považujeme za standard, můžeme docela hladce obejít (když jsme se před lety taky obešli) a pořád ještě se nic nestane.

Akorát že na tohle se velmi snadno zapomíná.