Libíku, to je krásný komentář!
Cítím to úplně stejně.Už jsem unavená z toho, jak se pořád snažím zabezpečit, dítě už je relativně samostatný, jsem ochotná dojíždět prakticky kamkoli, pracovat opravdu chci, neberu žádnou podporu, náklady na objíždění firem a pohovorů taky nejsou zanedbatelný vzhledem k našim přijmům, vzdělávala jsem se, dělám co můžu a nic. Říct mi někdo, že jsem líná a čekám na dávky od státu, tak se opravdu neovládnu a to jsem chápavá a shovívavá až na půdu.