Přidat odpověď

hele, Raduno,

o tomhle jsme už mluvily mockrát někde jinde.

Ty v podstatě prosazuješ predestinaci - že tyhle věci (talent, charakterové vlastnosti) jsou už jaksi předem dané a kdo nedostal "naděleno", tak má prostě smůlu. Když jsi kopyto, nenaučíš se hrát tenis (S tím by se dalo do jisté míry souhlasit). Ale s čím nesouhlasím, je, že i charakterové vlastnosti jsou ti "dány do vínku" a pokud nemám třeba sicflajš nebo vytrvalost, tak je to prostě proto, že jsem se tak nenarodila, a už to nikde nenaženu. Tudíž jsem ale taky z obliga, protože za to "vlastně nemůžu".

Proto jsem říkala to o tom točení palcema. Určité limity jistě máme dané všichni a svůj stín nepřekročíme, ale v rámci těch limitů můžeme ještě s lecčíms leccos udělat. Když jsem kopyto na sport, tak vím, že ze mě sice nikdy nebude Petra Kvitová, ale když budu chtít, tak se můžu naučit hrát tenis třeba na rekreační úrovni - nebo si taky můžu sednout a říct si: o jé, já jsem takový kopyto a navíc mi do vínku nebyla dána vytrvalost a pevná vůle, já se to nikdy nenaučím, ale vlastně za to nemůžu, protože jsem taková od narození.

A ještě pořád na tom není nic špatnýho, je to taky legitimní volba, prostě sport není moje preference. Co mě ale točí je, když někdo v takové situaci začne fňukat, jak on by rád ten tenis, ale co má chudák dělat, když mu nebylo shůry dáno.