Přidat odpověď

Zcela vážně ti radím změnit razantně tvůj postoj k němu - třeba i za pomoci odborníka.
Smýšlet o svém dítěti jako o "zlém" se nevyplácí. Ono tvou "objednávku" totiž obvykle vyplní.

Co se týče jeho agresivity, může to být nahromaděný vztek, zrcadlení a přejímání vzorců chování (nemyslím jako útok - vysvětlím níže) či povaha a s tou bohužel nic neuděláš.

Osobně mám zkušenost s bodem B - jsem hodně vzteklá, stane se mi, že mi např. nejdou dovřít dvířka od pračky, tak s nimi pořádně bouchnu stylem "u nás v Třeskoprskách". Tříletý syn dokonale zrcadlí, tudíž při záchvatu vzteku v jiné situaci praští skleněným talířem. Nebo oblékám jeho sestru, ona u toho řve, ale já to dělám, jak mu vysvětluju, protože musím. Tak on za chvíli zase "musí" ji tahat za vlasy (příklad). Samozřejmě, že časem musí pochopit, že co si můžu dovolit já, to si nemůže dovolit on, že oblékat je něco jiného, než tahat za vlasy. Ale zatím k tomu ještě mentálně nedospěl.