Přidat odpověď
Nevím, zkusila bych je motivovat obráceně - aby prostě zjistily, že táhnout za jeden provaz je pro ně výhodnější, než se dohadovat atd.
My byli doma, v jednom pokojíku tři - kluk, holka, holka. Věkový odstup mezi bráchou a mnou 2 roky a mezi mnou a ségrou skoro 5. Neexistovalo, abychom se dohadovali - v moment kdy jsme začli, byli jsme nějakým způsobem potrestáni.
Příklad - řešili jsme bordel v tom pokojíku, kdo co udělal, kdo co uklidí. Nakráčel taťka, beze slova vyházel NAPROSTO VŠECHNY skříňky, šuplíky, knihovny, aktovky - prostě VŠECHNO doprostřed pokoje a odešel se slovy, že za půl hodiny to bude uklizený. Ono si pak to dítě rozmyslí, jestli toto absolvovat.
Výsledkem je, že nyní (je nám 36, 34 a necelých 30) jsme nejlepší přátelé, kteří se na sebe můžou spolehnout, držíme spolu, pomáháme si, všechno spolu řešíme.
Předchozí