Přidat odpověď

Taky to považuji za plácnutí do vody. Podle mě mi dost pomohlo změnit legislativu... .

Tak třeba, když jsme šli před 2 lety do ČR, měla jsem 2 děti 1r a 3,5r a chtěla jsem hlídat - tedy přibrat si ke svým třeba 2-3. Jenže to už člověk pro ně musí mít sociální zařízení a požadavcích na kuchyň apod. ani nemluvím. A já jsem si to prostě jen tak nelajskla. Sama bych dítko takhle prostě někomu na pusu nesvěřila. Byla jsem jako au-pair a kolikrát když jsem slyšela ty příběhy co se děly kolem mne a co si na těch lidech vezmeš?!

Tak že z mé snahy platit zase státu daně jsme upustili.

50 000 dětí neznamená nutně 50 000 matek. Třeba já mám doma školkové děti 2. Nedávám je a nebudu. Krom toho že jsem teda doma se 3 dítkem a mohu si dovolit být doma, by mi vadili natřískané, v švech praskající školky, málo personálu atd..

Na personál pomalu musí mít vysokou školu a neustále se vzdělávat, ale aby mohli učitelky slušně zaplatit, nemohou si jich dovolit moc a tak prostě vypomáhají uklizečky, kuchařky. No není to zvrácené?

Přitom mě se to zdá teda prosté: proč bych já maminka na MD nemohla hlídat jiné mamince oficiálně děti? Proč k tomu nestačí standardní vybavení domu či většího bytu? Když budu mít vlastních 5 dětí, nikdo se neptá, kolik mám doma záchodku???

Když by se více dbalo na empatii než na vzdělání i to by učitelkám a ředitelkám usnadnilo život.