To je to! ...já se těším až bude kurz na psychology. To je moje vysněné povolání. Jen škoda že jsem to zjistila až pozdě. Tak že jsem strojařka. Když jsem kdysi po škole a ono je to bratu jen 15 let chtěla změnit obor, tak na mě u příjímaček koukali jak kdybych přilétla z Marsu a krčili rameny, že nemám šanci být dobrá sociální pracovnice nebo cokoliv pracujícího s lidmi, když si tak vynikajícně vedu ve strojařině a proč nejdu tam, když bych mohla jít i bez přijímaček. Že mě to nebaví to nikoho nezajímalo
.
No a dneska? Dneska fakt mužeš být co chceš a zcela nejlíp se startuje z pracáku, jestě na to dostaneš dotaci. Moje mamka je vyučená prodavačka. Udělala si kurs a bude pracovat s postiženýma dětma.