Přidat odpověď

Mab,
za ty roky, co sem chodím, mám z diskusí o kojení poznatek, že velmi, opravdu velmi častým problémem u dětských lékařů je, že neznají/ignorují růstové spurty. V drtivé většině případů matce, která má dítě ve spurtu, a sama neví, co se děje a že se to za pár dnů samo upraví, a přijde se poradit za svým PLDD, jí tento poradí přechod na UM s tím, že mlíko je teda asi slabé/je ho už málo. V tomto mají opravdu velké mezery, navíc těch spurtů je v kojeneckém věku několik...
Na Tvém místě bych se poradila ještě s Jiřkou (kojeni.net), ta bude mít o tomto určitě velký přehled a myslím, že by Ti mohla dát dost podnětných návrhů, protože ona se s těmi problémy setkávala fakt ve velkém.
Blbý prostě je, že PLDD nemají stran kojení žádné aktuální vzdělání, u hodně z nich narazíš na rigidní pravidla "kojit zásadně po třech hodinách", "v šesti měsících nutně přejít na jinou stravu, protože kojení už je škodlivé a vede k podvýživě" (to jsem třeba slyšela od své doktorky já) atd. Nemají přehled o tom, jak přirozené kojení vypadá, co ho ovlivňuje, že jsou někdy potíže (třeba ty spurty), které jsou ale přirozené, dočasné a řešitelné (často přejdou samy) a nejsou důvodem k přechodu na UM atd. Ony v tom období kojení vyvstávají různé zdánlivě krizové situace, z nichž mnohé k tomu prostě patří, a nejsou to patologie, které by se musely řešit, a místo přechodu na UM víc zabere právě podpora matky v tom, že to, co se jí děje, je nějaká normální fáze, že to není chyba a že se to upraví.