No, veselé to asi není, ale ještě horší je si o tom pořád dokola číst. Hlady tady nikdo neumírá a když si píšeme o chudácích, co nemůžou v Americe nebo v Evropě splatit hypotéku a studia, můžeme taky psát o podvyživených dětech v Africe, dětských vojácích, hromadném znásilňování všude možně a bůhví, co ještě. Prožívat všechna trápení světa opravdu není možné. A je smutné, když někdo pracuje za málo peněz, ale mít deprese z toho, že někdo pracuje celý den a pak jen odpočívá, protože na nic jiného nemá náladu, no tak jako co? To musí všichni povinně mít spoustu koníčků a chodit do divadla? Naprostá většina lidí ve všech dobách tak žila - práce, rodina a občas nějaký svátek, pořád dokola. Tohle věčné šíření paniky "kam ten svět spěje" a "co je to za dobu" ...