Přidat odpověď
Stejně je to divný.
Moje mamka, 60 let, cizinka, bez dodělaného vzdělání, práce nic moc,ale vždycky si něco najde a nemluvím o oklízení, nemoc z povolání, několikrát málem umřela (poprvé hned po porodu). Jendou za čas ji veze RZ do nemocnice...
A neznám člověka, co by měl pozitivnější přístup k životu.
Prachy nemá, táta jí zlobí. Brácha jí zlobí. Já občas odmlouvám. Musí se starat o nemocnýho 85letýho tchána.....lítá, jakhadr na holi.
Je pozitivní.Nikdy si nestěžovala.Lidi za ní jdou, jak slepice po flusu.
Stejně mi přijde, že život je jen z části to,co tě potká,z větší části je to,co z toho dokážeš udělat.
Předchozí