Loudo,
přesně, to je ono.
Asi je to trochu i podle toho, jak je ten vztah primárně nastavený. Buď jsou lidé i v rámci partnerství víc kamarádi nebo nejsou. Myslím, že v určitých vztazích je ta přátelská složka dominantní a někde je to opravdu víc o té "koexistenci". Mně je třeba celkem jasný, že s přítelem bychom po rozchodu kamarádi nebyli a v době, kdy jsme byli od sebe jsme opravdu nebyli, protože to nejde; čím víc je ten vztah hlubší v oblasti partnerského sdílení, tím menší je pravděpodobnost přátelství po rozchodu.
S exmanželem jsme byli vždycky víc kamarádi než partneři, s ním to sdílení nefungovalo, takže jsme rozchodem tohle neztratili, když to tam nikdy nebylo.