Přidat odpověď

Pořád mi není jasné, proč bych se rozváděla (a rozbíjela rodinu dětem), POKUD by se partner choval ke mně tak, že bych se s ním po rozvodu chtěla dál přátelit.
Podle mě se rozvádí, normální člověk, s druhým normálním člověkem, až poté, co už prostě není přes všechnu vyvinutou snahu možné dál soužít, ne kvůli tomu, že to ve vztahu jen už tak nejiskří jako na začátku, nebo že jen tak zrovna potkal někoho jiného.
A s člověkem, s nímž nemůžu žít, si prostě nedovedu představit mít potřebu se přátelit.