Přidat odpověď

problém je ten, že tito lidé často velkou měrou rozhodují o tobě. pokud bych byla v situaci, kdy tu práci opravdu nutně potřebuju, tak je to akorát tak na depresi, protože víš, že splňuješ jejich objektivní požadavky (a to ve větší míře, než je požadovaná), a jen proto, že si někdo o tobě udělá představu, která ani nemusí být reálná (zároveň ale nemáš ten žaludek na to, lhát, že u nich chceš pracovat do konce života a jen oni jsou tvým vysněným zaměstnavatelem) ... mě děsí ta moc, kterou personalista má. jasně, že hlavní slovo je pak na manažerovi (jak si vedoucí oddělení povýšeně říká), ale tu prvotní selekci dělá personalista, ten rozhodne, koho pozve a koho ne.