Přidat odpověď

Jezdivala jsem od treti tridy (1988) na tabory Československeho červeného kříže na Redkovec. Byval to masovy tabor - 16 oddilu po 15-16 detech vsech vekovych kategorii. Byl to oficialne tabor pro deti se zdravotnim handicapem - cervene oddily - deti s epilepsii a podobnymi diagnozami (ty mely mirne omezeny program), zlute oddily - deti s problemy s mocovymi cestami a ap. a pak zelene oddily - deti s problemy s pateri a jinymi ortopedickymi problemy, ale do techto oddilu se "schovalo" i spousta nas zdravych deti.
Bydleli jsme v chatkach a okalech, nastupy 2x denne, program docela zajimavy, 2x denne cca 1/2 hodiny zdravotni cviceni. Celotaborove hry ve vekove smisenych druzstvech, nocni bojovka, koupani, vylety, diskoteky, sluzby na brane (jen ve dne). Kazdy rok nejaka tajemna zalezitost v okoli - nechazely se tajemne predmety, ztracely se jine predmety, pak byl treba nekdo "unesen", jako se do toho zapojila policie a cely tabor se pak "nenapadne" vydal v podvecer do lesa chytat padoucha. Dlouho jsem verila, ze to neni nahrane. Bohuzel nase vedouci byla lina a dost nas drzela dal od centra deni, takze zadny rok jsem si na padoucha ani nesahla a nas oddil ho malem ani nezahledl. :-/
Praci jsme nemeli zadnou, jidlo zajistene kucharkami, pitny rezim po cely den - odporne sladky caj volne k dispozici ve varnach s kohoutkem. Obcas nejaky mensi ohnicek na vylete (s burty - parada!), Jeden velky slavnostni taborak na konci tabora (bez burtu - nuda!) Dva nejstarsi oddily mivaly 2-3 denni "putak" na Stvoridla na Sazave. Mladsi deti jim to nehorazne zavidely.
Ve starsim veku jsem tam chtela jezdit delat praktikantku, ale pomery - zvlaste vztahy mezi vedoucimi, se tam zmenily k horsimu. Pozdeji se tabor uplne rozstepil a z neoficialnich zdroju ty dnesni tabory v tomtez miste stoji zaprd.

Od pate tridy jsem jezdila na skautske tabory a ty jsem milovala - maly tabor v prirode, bydleni ve stanech s podsadou nebo v typi, nocni hlidky, vse jsme si delali sami, koupani v potoce, latriny, polni kuchyne, kamaradi, ktere jsem znala z oddilu pres rok. Parada!