Přidat odpověď

Yhec, tohle zní krásně. Pro mě to má velká "ale". Myslím si, že děti by měly poznat běžný chod domácnosti, měly by umět vyjít jeden s druhým - pochopit, že teď se bude hrát pexeso, protože je řada na Pepíčkovi, a potom si zahrajeme domino, protože je volba na Hance. Ad domácnost - jsem zastáncem toho, aby děti viděli rodiče dělat dom.práce, ideálně i tátu, aspoň občas a trochu (byť by to bylo jen vyndání prádla z pračky). Děti se učí nápodobou, rodiče jim mají ukazovat, jak to v rodině chodí. Myslím si, že je zdravé, když děti vidí, že i máma může být někdy unavená, nebo nervozní, je to přirozené, a je dobré o tom mluvit. V tom bych viděla to úskalí toho, co popisuješ - táta se vrací do šťastné a spokojené rodiny, jídlo chystá hospodyně či chůva, děti se nemusejí omezovat na úkor jeden druhého. Vytváří to podivnou "bavlnku", která je nepřirozená.