No tak u mě to úmysl není! Je to zkrátka už stav, kdy se s dotyčným znám a jak je více lidí okolo, se kterými si tykám, tak mi to žel začne ujíždět. Zjišťuji ale, že takhle to má dost lidí. Ad tlačení - myslím, že to tlačení není, když tykání nebudu chtít, tak se usměju a řeknu, že se nic neděje a vykáme si dál
Třeba v práci s nadřízeným preferuji vykání - osvědčilo se mi to a kompromis je, že si se šéfem říkáme jmény, ale vykáme si. Když mi jednou ujelo "ahoj" a "papa"
tak jsme se tomu zasmáli oba a jede se dál ve vykání, které nám oběma vyhovuje