Přidat odpověď

S vesnicí nevím, mně by se tam nechtělo, ale to proto, že nejsem typ na "chov domácích zvířat na užitek". A zrovna ta možnost z takového chovu žít mi přijde jako jedna ze zásadních výhod vsi.

My šli z Prahy do města, co čítá 5000 obyvatel i se všema vesničkama okolo, samo o sobě je to ale spíš ta vesnice. Jenže, a to považuju za hlavní: je tu školka, škola, lékaři, nemocnice 8 km daleko, obchody se vším nutným, Lidl jako bonus, dokonce i odnož městské ZUŠ, i autoškola....vlak a autobusy PID....prostě když na to přijde, nemusíme se odtud hnout a dá se tu žít, jen s prací je to horší než dřív, ale pořád okresní město v dosahu, takže není nutné se vázat na tu Prahu...

I když máme dvě auta, dojíždění do Prahy jsme vzdali nejdříve. Muž tedy jezdí skoro denně, střídá auto a vlak, ale já a děti fakt ne. Ono je hezké, že máš kam děti vypustit, když po nějaké době zjistíš, že nemáš kdy, protože strávíš spoustu času ježděním...a pak taky, když děti chodí do školy ve městě, tak jim tam vrzneš i kroužky, když už tam jste...a pak stejně domů jezdíš akorát přespat...

Na druhou stranu já vnímám jako pozitivum odpoutání se od velkého města a naopak obrácení pozornosti na ta menší kolem....člověk zjistí, že tu najde totéž, co v té Praze, jen se musí naučit jezdit třeba i na druhou stranu. Pro mě a mé děti se tak odkrylo dalších 30 km opačným směrem, než je Praha, jedno z dětí už tam rok jezdí na gympl a i když musí brzy vstávat a přestupovat, tak je spokojené, a domů přijíždí dřív, než kdyby chodilo na místní ZŠ, protože nemá odpoledky...a je pro ni stejně přirozené používat městskou i meziměstskou dopravu a v okresním městě i v tom, kde má školu, se orientuje podobně jako tehdy na velmi malém kousku Prahy 4, ze které by v tomto věku nejspíš nevytáhla paty....prostě se jí rozšířily obzory....

Po přesunu dětí na místní školu opravdu můžeme děti pouštět ven a je nejen kam, ale i kdy, i když mají dost kroužků.

Lékaře a zubaře jsme si nechali v Praze, ale nemuseli jsme...jen je nepotřebujeme tolik, abychom to museli řešit. Chodit k doktorovi častěji než na preventivky, tak je mám kam přepsat...

Jako negativní hlavně pro sebe beru to, že mě nic nenutí opuštět dům. Když jsme se tísnili ve 3 + kk, tak bylo fajn trávit celé odpoledne venku. Teď mám prostoru dost a navíc vždy výmluvu, že je doma spousta práce...taky jsem přestala chodit pěšky, protože když už ty paty z domu vytáhnu, je to moc daleko na to, abych to pěšky zařídila. A při našem počtu už auto vyjde i levněji než třeba vlak nebo bus, nehledě na to, že někdy je těžké se vázat na konkrétní časy odjezdů...

Já jsem tady moc spokojená a do Prahy bych se nevrátila, i když ještě pár měsíců před stěhováním jsem naopak tvrdila, že bych z Prahy nešla. Ale tohle je přeci jen o něco větší a asi i vybavenější než vesnice s 500 obyvateli .