Přidat odpověď

Tak budu asi jedna z mála, která tady nelituje, že to udělala. My šli z města 180 tis. lidí na vesnici o 40 obyvatelích Hlavně kvůli zdraví dcery, která se ve městě dusila. Oba jsme vyrostli v paneláku a oba to vnímáme jako ubíjející. Pokud nešel člověk cíleně na dětské hřiště, nemohl děti pustit nikde se proběhnout. Trávníky plné psích exkrementů, na zemi nepořádek. My jsme ale specifický případ, silnice u nás končí, tak tu ani není provoz.

S tím taxikařením - není to tak strašné. Děti chodí do spádové školy a busem si dojede i prvňačka, vozí i syna do školky. Z domova ráno odchází v půl osmé. Jako školu si nemůžu vynachválit malou vesnickou školu s úžasnou atmosférou. Nějaké kroužky mají děti tam a pravda, na nějaké je vozíme čistě z našeho rozhodnutí. Kdybychom nechtěli, do blízkého malého města (10 km), kde je DDM, si také dojedou a nabídka kroužků je dost široká. Spoj ze školy jim jede jednou denně v půl čtvrté, ale do té doby mohou být ve družině nebo školním klubu (až do 9. třídy).

Zahrada je k nezaplacení, děti se vylítají,pětileťák si sám dojde k sousedům pro kamarády. Můžu si doma dělat potřebnou práci a děti jsou venku od rána do večera, jsou dny, kdy se jdou jen najíst.

Dojíždění 30 km mi připadá úplně normální. V práci jsem dřív, než když jsem jezdila v rámci jednoho města z jednoho konce na druhý. Musíme mít ale dvě auta v rodině, protože se časově neshodneme a má to tady tak většina mladších lidí.

Žijeme dost aktivně, pořád něco podnikáme, děti nejsou ochuzeny ani o městské zážitky, a to vnímám jako podstatné pro to, aby nám tady nekňučely steskem po městě. Zatím si pořád myslím ,že jsme udělali dobře.