Ahojky, soucítím s tebou, zažila jsem podobné. Nakonec jsem praštila výpovědí na stůl, nečekala jsem, až si najdu práci, protože jinak jsem měla nakročeno k Chocholouškovi
. Výpovědní lhůtu jsem měla klasickou, tak jsem ještě 14 dní trpěla, ale naštěstí tehdy zrovna onemocněla dcera, šla jsem na ošetřovačku a pak si vybrala dovolenou, měla jsem 20 dní a bylo. Rok jsem byla bez práce, ale pak se na mne usmálo štěstí a mám práci snů. Takže za mne, pokud je situace neúnosná, prchám. Protože za to, aby si člověk zničil zdraví, nestojí žádná práce. A to i přes to, že jsme se museli hodně uskrovnit. Ale fakt nelituju... Tak hodně štěstí při rozhodování