Přidat odpověď

Veverko,
ne, holohlavý nebyl, navíc jsme byli jen tři a on. Měli jsme každý den ráno poradu, v 7hod. V 6.55 na nás hvízdal, kde jako jsme. Běžně. Nebo ti začal bezdůvodně řvát za zády. Jednalo se o redaktorskou činnost, často jsme potřebovali vyjádření, rozhovor, já se s lidmi vždy dohodla, i když to bylo náročné najít termín, jednou jsem se takto domlouvala na rozhovor s jednatelem velké stavební firmy, pán byl ochotný, jen měl nacvakaný diář. Šéf poslouchal, vytrhl mi telefon a začal ječet i na toho pána, že to potřebujeme tehdy atd. Samozřejmě se chlap naštval, odmítl se dál bavit, pak mi ještě zavolal, že se omlouvá, ale s takovým bláznem nechce mít nic společného. Mělo to pak ještě dohru na městě. Taky nazval mého syna parchantem...ráno jsem mu předala před kolegy dokumenty, před odchodem domů jsem ho šla pozdravit a on začal řvát, kde má ty dokumenty. Kolegové mu dosvedčili, že jsem mu je ráno dala. Já řekla, že musím pro syna do školky a on že ho můj parchant nezajímá, že tam budu do půlnoci, dokud to nebude mít na stole, nakonec je měl zapadlé za kysnou od pc...
Takových story by bylo..omlouvám se za překlepy, píšu z mobilu.