Přidat odpověď

Neměla jsem to tak hrozný, šlo spíš jen o "normální" neshody se šéfem/majitelem vyplývající částečně z obtížné slučitelnosti našich povah a částečně z jeho většího sklonu k alkoholu a s tím souvisejících výkyvů nálad a věčných změn úkolů atd.... Taky jsem si nejdřív chtěla najít jinou práci a pak teprve dát výpověď, jenomže 1) byl samozřejmě problém chodit "utajeně" na konkursy a 2) když někdo hledá zaměstnance na inzerát, málokdy chce čekat, až vybranému člověku skončí výpovědní doba u předchozího zaměstnavatele (a já nemohla spoléhat, že mě šéf pustí hned a ani jsem to nechtěla udělat i kvůli ostatním, moji práci nemohl dělat někdo jiný, museli si někoho nejdřív najít). Takže jsem to riskla, dala výpověď a během těch dvou měsíců si práci našla, ale bylo to teda v "lepších dobách" a v Praze ... Risk to byl docela velký, protože jsem tehdy žila sama, musela platit dost vysoký nájem a úspory měla max. na 3 měsíce ...