Přidat názor k článku Jak předejít pokousání dítěte psem

Fascinuje mě to rozhodné tvrzení tolika lidí, že pes prostě nezaútočí bez podnětu. Nedávám psům podněty, hrozně se snažím na ně nekoukat, nezvedat ruce, nic zvláštního nedělat. Přesto to nepomáhá. Jdu lesním parkem, tiše, protože moje dítě spí v kočárku. Podotýkám, že nechrápe - to snad pro podezření z dráždění psa. Najednou odkudsi přiběhne pes, strašně štěká na mě a na kočárek a hlavně se mi do toho kočárku snaží dostat, obíhá nás dokolečka, vyhýbá se mně, na kočárek ohrnuje pysky a cení zuby. Po chvilce přijde udivená majitelka psa, která s úžasem sleduje, co její velký knírač dělá a překvapeně říká - To ještě nikdy neudělala...
Jindy: sedím v tom samém lesním parku na lavičce. Čtu si knihu. Dítě nespí, ale je zticha - sleduje větve nad sebou, které se houpají ve větru. Nikdo z nás se nechová nijak zvláštně. Najednou odkudsi přiběhne pes. Je to zlatej retrívr, říkám si, to je v pohodě, to jsou ti, co vodí slepce a hlídají děti. A pes si to mydlí přímo ke kočárku, ohrnuje pysky a štěká jako blázen. Když volám na jeho majitelku, aby si ho přivolala, tak ta se zmůže na slabé zavolání - Maruško, Maruško, otočí se ke své kamarádce a v klidu jí doříkává nějakou větu. I kdyby ten pes neštěkal a neohrnoval pysky, tak se mi HRUBĚ nelíbí, že mi leze do kočárku k několikaměsíčnímu miminu.
Místní les je jedno z mála míst, kam se u nás dá jít na procházku. Je to malý, hezký lesopark, na každém druhém stromu rezne cedule Volné pobíhání psů zakázáno pod pokutou 500 Kčs. Do lesa chodí na procházku důchodci, mámy s kočárky a asi milión místních psů se svými pány. Na vodítku bývají zpravidla ti malí pejsci. Ti velcí a ti, kteří patří k tzv. bojovým plemenům na vodítku nejsou skoro nikdy.
Mám ráda všechny zvířata, studovala jsem etologii, což je chování zvířat. Vím, jak se chovají vlci a jiná divoká zvířata. Taky vím, že pes je psovitá šelma a má svoje instinkty, které prostě nevymažete. Vždycky, když se mi okolo kočárku otírá tělo obrovského psa (a možná, že byste se divili, stává se to tak jednou dvakrát během procházky), trnu hrůzou, že mu v případě zaútočení nestihnu nabídnout ke kousnutí svojí ruku místo svého mimina v kočáru.
Do té doby, než jsem porodila, jsem měla ráda všechny zvířata. Ale všetečný, nevychovaný a neposlušný psy bych dokázala krutě zastřelit. Na jaře si koupím pepřový sprej a někdo tu psal o odpuzovači psů. Snad nám to dá v tom jediným lesoparku tady trochu prostoru, aby si moje dítě mělo kde hrát... A pokud si mně někdo dovolí říct, že psi přece potřebují trochu prostoru k proběhnutí, tak říkám ano. Ale tam, kde můžou, a to není přece ten jedinej les tady v okolí. Pokud si pořídíte psa v místě, kde není dovoleno psům pobíhat, tak je to vaše a psí smůla, ale nechápu, proč na to mám doplácet já a moje mládě.