ten semafor mě dostal...
Taky bydlíme nad kuřáky, ale tak nějak jsem si zvykla. Všechno je to o lidech a ti můžou být bezohlední ať kouří nebo ne.
Máme dvě malé děti a ten kravál co někdy dokážou udělat, sousedi si musí přijít na svý. Vždycky když paní potkám, lehce sonduju, jestli to už moje děti nepřehání, ona se usměje, mávne rukou a řekne něco ve smyslu "nojo děti, horší by bylo, kdyby to byly knedly, buďte ráda, že jsou to šídla".
Taky musím občas letět k oknům a zavřít, ale zase mám v osm večer naprostý klid, nikde nikdo nepaří a moje děcka můžou spát. Holt něco za něco.