Přidat odpověď
ananto, - jj, chápu, někdo to takhle má.
My jsme byli rádi/y, že babička má nějaký jiný zájem, to nebylo o péči základní, ale o tom, že někdo přišel, stavil se, průběžně a často
my doma - nudní, u jiné babičky dojezd 110 km,
k nám nechtěla ani jedna babí - jejich prostředí, ale nějak obě toužily, abychom my byli s nimi, což se nedalo prakticky a životně - pro nás, živobytí, škola, bydlení...
Tak vděční jsme byli, že mají přátele.. a i společnice, - aniž tušili, že nějak námi kompenzováno (tak nežily ze vzduchu)
Předchozí