Přidat odpověď

Na rodině vím jen o jednom nicku, který to veřejně přiznal (a dostal to náležitě sežrat). Já se přiznám, že jsem to nikdy extra neřešila ani neplánovala. Dokud jsem nebyla těhotná. Strašně jsem si přála holčičku a to se mi splnilo. A čím dál tím víc si uvědomuju jak strašně moc bych toho kluka asi nevydýchala. Když je vidím někde v mateřských centrech, dětských koutcích, na hřišti jen ve slipech.. brrr. Už ani neplánuju další dítě, s mým štěstím by to byl kluk a já bych si vyčítala, že s ním nikdy nebudu mít vztah jako s dcerkou.

Klidně pište i anonymně.