Přidat odpověď

Ano, byla jsem taky tak BLBÁ (promiň, jinak to nevidím), že jsem chtěla jenom holky. Měla jsem první holčičku a čekala druhou - a oni mi řekli na UZV, že je to kluk! Ze mě vyletělo jenom: já ale nemůžu mít kluka. Do porodu jsem doufala, že se spletli, nespletli. A já toho kluka miluju stejně jako holku, nejvíc na světě. To, že jsem ho nechtěla, jsem si odpustila až s narozením dalšího syna, na kterého jsem se už těšila a věděla, že je to jedno, jestli je to kluk nebo holka.
Tu lásku si s sebou donesli na svět.
Zpětně si myslím, že za ten můj původní postoj může můj složitý vztah k otci a to, že jsem měla kolem sebe sestru a samé sestřenice.

A k tomu, že se ti nelíbí chlapečci ve slipech (nebo boxerkách atd): tvůj muž se ti taky nelíbí? Žádný muž? Všichni to přece byli malí chlapečci.