Přidat odpověď

ani ne, kdysi jsem byla smutná, protože jsem si vysnila načančanou holčičku (
stejně by byla po nás, takže truc kluka :-D)

a navíc v rodině samé holky a všichni kluci i malí, takoví nějaký... zvířátka, fakt až šílený, nemají žádné diagnozy, ale jako malé děti byli ti kluci naprosto nesnesitelní.

Odříkaného největší krajíc.

Potěšila kamarádka, když jsem jí řekla, že to budou kluci, že to vím (a věděla jsem dobře), když mi řekla, že budu děsně pyšná máma.
A bývám... na to, jak jsou chlapští, jak mne hýčkají, jak se od mala ujímají vynášení košů a nosí mi kytičky a přáníčka, dneska zvládají pračku, myčku, vaření i sekyrku a sekačku... štvou.

Jediné mne asi trochu mrzí a trochu straší, - jsem z rodiny holek a vnímám, jaké mají vazby k rodičům a v okolí mám také hodně kluků, často manželka nevychází s manželovými rodiči, těžko hledat vinu, ale kluci - a je to v pořádku - se starají o svou novou rodinu a dají jí přednost, často i zavrhnou rodiče, ačkoliv se nic špatného nestalo, prostě manželka má přednost.