Přidat odpověď

Bohužel jsem minulý týden musela na revizi pro zamlklé těhotenství ve 12. týdnu. Tři děti už mám, ale o toto jsme se snažili dlouho,než se mi podařilo otěhotnět. A co mě překvapilo, po zjištění, že miminko nežije, jsem byla smutná, ale nebrečela jsem. Doma jsem to vysvětlovala dětem, proč jdu do enmocnice, malá mě utěšovala tím, že mám ještě je, tak at nejsem smutná. Jak pročítám různé diskuze, tak každá holka píše, že brečela já nevím jak dlouho a já nic. Měli jste to někdo podobně. podotýkám, že miminko bylo plánované a chtěné.