Přidat odpověď

Právě proto by neměl tuhle situaci rozviřovat a jeho rodina taky ne. Fakt to neřešit přes média. To je právě ta sekundární viktimizace.

Jinak mě třeba bylo jedno, co se o mě říká, když se mi stal průšvih. Říkalo se, že jsem se zbláznila, protože se mi narodilo dítě s hlavou jako meloun. Se mnou to normálně neudělalo nic, říkala jsem si, jak jsou lidi blbí. Já prostě neměla kapacitu v srdci ani v mozku na to řešit, co o mě jde za fámy. Můj mozek a srdce byly plné té bolesti z diagnózy mýho dítěte.

Zato okolí tyhle kecy ranily dost.

Takže smrt dítěte jsem sice nezažila,ale říkám si, že by mi bylo fuk,co kdo o mně pindá. Jen bych měla před očima to dítě.

Nicméně taky si nemyslím, že kdyby chtěl otec trávit matku a dceru, že by jel do Egypta. Vidím v tom nešťastnou náhodu.