Přidat odpověď

To je těžký rozhodování - je to jediná babička, která je jim k dispozici, na jednu stranu se jim, když jsou u ní, dost věnuje, na druhou je dost nekompromisně řídí. Jsou u ní za rok jednou o velkých prázdninách na cca týden, víc ne. Dostaly na výběr, jestli k ní chtěj. Na jednu stranu ji maj rády, na druhou starší dítě ten tlak už dost vnímá a je mu nepříjemnej. Pobyt u babi hodnotilo, že to bylo skvělý, akorát teda hrozný.
Babička je má taky ráda a vlastní výchovu vnímá jako skvělou, je upřímně přesvědčená, že jsme měly krásné a klidné dětství.
Na odříznutí dětí od babičky mi přijde, že je vždycky času dost. Spíš to beru i tak trochu pro děti jako výchovnou lekci - že každej člověk není stejnej, ať si vyzkouší i jinej přístup a atmosféru v rodině a pak si vyberou, jestli k babi chtěj - jestli to vnímaj tak, že jim pozitivní stránky babiččiny povahy víc dávaj nebo její přístup víc bere.