Přidat odpověď

Zerat se už trochu umírnila, myslím :) Je ale fakt, že kdo práci má, tak si často myslí, že je žádaný odborník a nezaměstnané podceňuje, že je nikdo nechce, protože nic neumí...Nikdo nezaměstnané litovat nebude, musí bojovat sami, tak to prostě je. Doba je individualistická. Co nezaměstnaným poradit, když je míst málo? Akorát můžeš říct, že musí hledat, upravovat životopisy vzhledem k pozici apod...Je však zřejmé, že člověk, kterému je 50 let se ocitl v nepříjemné situaci a každý rok nezaměstnanosti ho bude dále diskvalifikovat. Sama nevím, co takového člověka čeká za budoucnost. Byl zvyklý na seriozní práci, kterou patrně dnes už nenajde a do důchodu daleko. Tak bude zbytek života nějak tak přežívat a živořit. Nedivím se, že tací lidé trpí depresemi a ztrácejí smysl života.