Jj, krušné bylo 1. dítě, které co chvíli něco vyžadovalo. Ještě o něco horší to bylo po narození 2., když to první vyžadovalo stále, ale druhé mě jako mimino potřebovalo. Naštěstí naše další děti (tedy už i ten prvorozený) jsou hodně samozabavovací. K nám rodičům si přijdou tak k vyřešení nějaké potyčky nebo pro jídlo a i to si kolikrát berou samy. A mnohem víc je baví blbnout se sourozenci, než naše účast. Navíc obecně jim vadí, když jim do hry někdo zasahuje, takže takové to "pojď si se mnoi stavět" nehrozí, bylo by spíš "mami nech mě, já si chci stavět sám"
. Občas ječí i když jim do toho zasahuje brácha, prostě samostatné jednotky.