Přidat odpověď

že je celý den doma a většinou i sama, pokud dítě chodí do školky, nestihla, nestíhá ani pár návštěv lékaře a logopeda ročně (protože tam se nechodí denně a většinou ani týdně) a ještě i to chce navalit na něj.

Niki, ty máš asi špatný den, že jsi to celé takhle překroutila a přihřála si polívku na účet té mojí kamarádky.

Tady nezaznělo ani slovo o tom, že podle tebe "paní nestíhá návštěvy logopeda, doktorů apod. a měl by to dělat pán aj. aj."

naprosto naopak, paní to stíhá, akce jedna návštěva doktora ze strany pána proběhla až teď, když nebylo zbytí

ve skutečnosti je to tak, že paní tyhle věci dělá, pán jí za to bohužel bagatelizuje, shazuje, odmítá to vůbec přiznat, možná to souvisí i s jeho ješitností, že nechce uznat, že má dítě s problémem, čím víc se dítě vylepšuje /protože je to jeho genetický potomek a on ho zplodil/, možná je to o tom, že se mu to hodí jako hůl, aby mohl kamarádku něčím plácnout

dítě není celý den ve školce, dlouho kvůli disfázii chodilo jen některá dopoledne v týdnu, teď chodí na dopoledne - tolik k dalšímu útoku proti ní

Vůbec se mi zdá, že to buďto nebylo pochopeno, nebo si tu někdo pozvedává sebevědomí sám. Ještě, že mi nenapadlo, že bych to dala kamarádce přečíst.

Asi takhle - když mají dva rozdělené role, pak by se měl uznávat podíl druhého na společném. Tady u nich se uznává jen jeden podíl a to ten, který je ohodnocený výplatou. O ostatním není třeba mluvit, to se dělá samo.
Když pán jednou za sedm let koupil dítěti tepláky /pravda, velmi nekvalitní z nejhoršího velkého vietnamského hrabáku, což mu kamarádka nijak neomlátila o hlavu/, označil sám sebe za borce, pro kterého není nic problém
Kdežto když ona výhradně kupuje celé ty roky oblečení dítěti, tak to není podíl na společných pracích, to je zábava - řekl on.


Mě to u nich přijde jako devalvace úlohy ženy v domácnosti, protože spousta věcí jde mimo toho muže, nemusí se díky pozici ženy v domácnosti do nich zapojovat, takže je neuznává.


A to dodatečné předhazování, že by se měla zapojit, bez ohledu na situaci na trhu práce - jednak mi přijde nefér to dělat takovým způsobem, jednak by měl být ochoten se zapojit do učení dítěte a školní přípravy /což nedělá ani teď, i na kole naučila dítě kamarádka, protože on všechno stále odkládá, stále je unaven z práce a stále by k tomu nedošlo, on se snaží vyhnout činnostem kolem dítěte, které vyžadují velkou námahu a výdej energie ze zásady, ale když to udělá ona, odmítá to on vůbec přiznat, slyšet/.